Pusté ticho sněžných plání,
mlčení všech bílých krás,
vítr duje bez přestání,
všechno má svůj klid a čas.
Není nikdo, kdo by zřel,
krev už chladne, dech se ztrácí,
nikdo se tu nepokloní,
pradávným vrcholkům hor,
oči slepé slzy roní…
Jen jeden pohled
na ledových květ...
Podzimní hrátky
Vítr si pohrává lačně s listy stromů,
nosí a hýčká je více než zdrávo,
a já se ptám u sta hromů,
kdo mu dal na to vůbec právo?
Jsi náladový podzime jako ta hysterická žena,
co život svému manželovi věčně kazí,
diky tobě na sobě nám nic nezbyde,
...
ZobrazitKlopýtám
závějí sněhu,
za sebou nechávám
stopu z kapiček
rudé krve.
Kopýtka cinkají
o mrazivý led
v nepravidelném rytmu,
jdu dál.
Třesu se
zimou i strachem.
Srdce mi slabě,
bezbranně buší.
Mráz štípě
do nozder.
Oříšková srst
na bocích září
rudou krví
a v očích mechov...