Krvavý příslib poslední
blýsknou se oči temnotou
a lesem se plíží stín
následován prázdnotou
prázdnotou vlastního hlasu
volajíc nehnutou krásu
***
Jak vrací se vlk se schlíplým ocasem
když Měsíc je pryč a tma ovládá zem
…
poslední zavytí umírajícího vlka zrazeného Měsícem:
Já hledal, čekal a tys nepřišel
***
Život probíhá okolo nás
hrajem si na lidi a nemáme čas
***
Noční stíny lekaj. Zvlášť, když proti nim stojíš sám.
Milosrdná lži, dej mi spát. Bojím se svých stínů v temnotách…
***
Bylo něco víc v těch slovech plných citu
modré dětské oči volajcí po soucitu.
***
Když padaj hvězdy
plněj se přání
to je obecně známý
***
Natáhla jsem ruce
a Tma mě objala
a já ji tiše konejšila,
aby se nebála
***
Tlukot zájmu
pohled krve
tečou střepy
píše oheň
Dusí se píseň
svítáním Měsíce
umírající zázrak
pro zítřky vrány – pěnice
***
Pro marnost okamžiku se ztrácí smysl
vůle
žít a zpívat
o dálavách, přichází soumrak
písní, slávy a hrdinů
připijte
na zámky snů
***
Píšeš básně
na řasy úsměvu
smutně, krásně
potají – do zpěvu
motýlí píseň s barvou okurek
do lesa
volá
smutní vděk
***
Svítá soumrak
a Ona jde spát
usíná na listech touhy
překrásná jako kvítek
poupě, přelud pohý
– zmírajíc na duze
proplouvá tancem
a zpívá
zpívá o lúze
***
Letmý dotek pohledu
pohlazení vlčích očí
spěchají do dáli
hrát si s motýly