Miniatury_2

Koušu si rty
co chtěly by tiše šeptat
o lásce

Nejsem básník,
když nemám, co říct
vlastně – jsem nic

***

Padáš
a prázdnota je symbol
hvězdy se třesou
a padají taky

***

Nabírám do dlaní
krvavé svítání
pokřivené otázky
nedají spát
a mě bolí
– mít rád

***

Chtít
pocity bílé, křičet
náhle, padat
dolů, stírat
křehké slzy, volat
lživá jména, kráčet
tmou, zpívat
sama

***

Však bolestí hynu
zemřu – za vteřinu
svou nedotčenou vinu
skryju – pod peřinu

***

Nebem táhnou černé mraky
a já musím s nimi táhnout taky

***

Vysnila jsem si
něco, co nebylo pravdivé
a teď, když čelíš mým očím
já jsem ta, kdo pláče

***

Plíživé černé plameny
a bolest žití
spálí tě
pohltí tě
zničí

***

Chtěla bych být deštěm
a hladit všechny tváře
Chtěla bych být slzou
a padat do polštáře

***

Dlí kůzlata v lískoví
v lískoví tiše spí
tiše, tiše, tiše spí
nežli je vlk zardousí

***

Klid.
Nech mě snít.
Jdi a já budu výt.

***

Chci běžet a volat tvé jméno
chci volnost, co mi nenáleží

Napsat komentář