Vzchop se!

Všude krev… Krev po zdi, na zemi, krvavé stopy po zrcadlech v místnosti jako by se je někdo snažil pohladit… nebo rozbít. V podstatě žádný rozdíl. Jaký je rozdíl mezi dobrými a špatnými úmysly? Vždycky se prolínají… Nikdy to není jednostranné. Kolikrát se lidé pokoušeli někomu pomoct a vše zničili. Kolikrát chtěli ublížit a nakonec udělali ze svého nepřitele toho nejštastnějšího člověka na zemi.

Ta krev byla v pokoji. Byl malý, tmavý a zatuchlý- jak jinak, nebyly tam okna, pouze malé zamřížované okýnko na pravé stěně a na něm bezvládně visel kus zakrvaveného a špinavého hadru. Podle malého kousíčku a odstínu červené se dá usuzovat, že byl asi bílý.

Přestavte si, že v tom pokoji stojíte. Je tolik možností co se tam mohlo odehrát…

Je jen na vaší fantazii co to bylo. Musíme si uvědomit, že to není skutečné. Je to pouze v hlavě.

Šepot, už nejde o vyděšení z toho co vidíte, ale už máte strach o sebe. K šepotu se přidávají tlumené kroky po dlouhé černé chodbě vedoucí k pokoji. A ted? moc nezbývá… Nemáte se jak bránit- nemáte sílu se bránit. Jak taky? Malý pokojíček bez jakékoliv možnosti na útěk. Jediný východ je ten ze kterého se ozývají kroky. No jo už je to tady. Je jasné, že s přicházejícími kroky přichází smrt. A zděšení- nebude to trvat dlouho a v krkavých stopách na zrcadlech budou i vaše stopy. Jestli nebudete originálnější. Myslím, že kdybych byla na vašem místě, myslela bych na svou rodinu. Na to že jim budete moc chybět. Nebo na ty na kterých nám záleží a kteří nás milují. Tak jako Já je- nebo jeho? To není už důležité. Skuste si představit, že vás dělí pár minut od smrti…

Cítíte jak se vám svírá žaludek a v rukou vám mravenčí? Hlava třeští je vám horko a nemůžete se nadechnout. Znám to… to se nemusíte bát. Bojte se toho, že vše co jste v životě udělali se vám za chvíli vrátí. Ano mluvím i o tom rohlíku co ste ukradli v lidlu abyste zapadli do party, když jste byli malý. Ale ulehčím vám to. Peklo prý neexistuje. Podle mě je peklo, když po smrti nemůžete dosáhnout klidu. Ale to vám se nestane. Máte čas se s tím smířit. Narozdíl od jiných. Měli byste si toho vážit a ne se válet po zemi v klubíčku a klepat se. Copak vám nevadí, že se zamažete od cizí krve?

Stoupněte si! Postavte se smrti tváří v tvář… Prosím! Už je to stejně tady… Nebude to bolet. Slibuju…

Koukněte do rohu. Ne do toho druhého.

Už tam na vás čeká. Váš ochranitel, pomocník – černý anděl.

Napsat komentář