Romantika v Severusově náruči – 6.kapitola

Venku se už slunce usmívalo na svět, ale uvnitř byla pořád tma. Až na jeden malinkatý zrádný paprsek, který si našel skulinku v tmavých záclonách černo zelené barvy.
Ach, ten zrádný paprsek vytrhl mladou dívku z krásného snu, a vzbudil jí do kruté reality, kterou si ovšem zavinila sama svou nerozvážností.
Podívala se na sebe do zrcadla. Vzala make-up a snažila se zakrýt velké kruhy pod očima. Trochu to pomohlo, ale ne dost.
Mávla nad tím rukou a vyrazila na snídani. V noci toho moc nenaspala, kvůli včerejší hádce se Snapem a Dracem. Vůbec nevěděla, co má dělat, jak to vyřešit.
Zašklebila se v naději, že by alespoň jednoho z nich odradil její dnešní vzhled.

Už ve dveřích spatřila svou černovlasou kamarádku, která seděla na druhé straně místnosti. Zamířila k ní. Bohužel neviděla, jak kamarádka protočila panenky, když ji viděla přicházet.
V poslední době jí Pansy neměla moc ráda. Kvůli Dracovi. Tajně ho milovala. On jí ovšem bral jen jako nejlepší kamarádku.

„Něco nového?“ Prohlásila, když k ní kamarádka došla, s naštvaným tónem, jakoby čekala, že se vyspala s někým dalším. Hned si ale uvědomila, jak ostře to znělo, a nasadila falešný úsměv.  Nechtěla se s ní pohádat. Jen čekala na vhodnou příležitost, jak by jí Draca přebrala.

„Nevím, co mám dělat,“ nalila si horkou čokoládu.
„S čím?“ vzhlédla Pansy od knížky, kterou se snažila číst.
Liss se pořádně napila a zavrtěla hlavou. Otřela si malý knírek, který se jí udělal po čokoládě.
Pansy protočila panenky „Mluv! Nikdo tu není.“
Liss lehce zavrčela, ale cítila nutkání se někomu svěřit „Nevím, jestli si vybrat Severuse, nebo Draca,“ vychrlila. Tohle celé jí připadalo, jak z nějaké telenovely.

Pansy vzdychla. Jak ona by si přála, aby si taky mohla vybírat. Ovšem Severuse by nikdy nechtěla „NO jistě-že Dra…“ Najednou si uvědomila, že může přijít její chvíle „Snapa, jak jinak!“ Kdyby si totiž Liss vybrala Snapa, Draco by byl smutný a šel se k ní vyplakat. Zašklebila se.

Liss se zamračila. Nechtěla slyšet takovou odpověď, ale radu. „Ale když já miluju oba!“
Pansy se zahleděla do knihy. Tohle už jí nezajímalo. Není přes city. Kdyby mohla, nechá si odstranit slzné kanálky.

„Ty jsi teda kámoška.“ Pansy jí začala pěkně štvát „Nemůžu za to, že chceš Draca jen pro sebe a on o tebe nejeví sebemenší zájem.“ Vzala do ruky koblihu. Pomalu a sebevědomě šla k východu.

Tak tohle už je vrchol všeho! Jak se opovážila to říct nahlas… přede všema? I když tu nikdo není, koho by to zajímalo, nebo kdo by to slyšel. Jen Goyle a ten se nepočítá. A jak to vůbec  ví?… Pansy se naštvala. Vzala koblihu a vší silou jí hodila po Liss.

Kobliha jí přistála na hlavě. Vzala tu koblihu, co měla v ruce a hodila jí po ní zpátky.  Potom si naštvaně kapesníkem vyndala marmeládu z vlasů.

Pansy si řekla, že ona bude ta moudřejší a ustoupí. Zašklebila se. „Hele pojď sem,“ ukázala prstem, aby kamarádka přišla blíž. Když si opětně sedly na své původní místo, Pansy se trochu začervenala „Jen pro informaci, já ho nechci…!“

„Víš, že díky této knihy jsem přišla na způsob, jak si vybrat?“ zašklebila se „Je to jednoduché. Řekneš jim, ať ti uspořádají večeři. Samozřejmě každý zvlášť. A pak, s kým strávíš hezčí večer a kdo ti dá hezčejší dárek, toho si vybereš.“ Zazubila se, pyšná na svůj skvělí plán.

Liss se ten nápad moc nelíbil. Proč by si měla vybírat podle toho a ne podle srdce? Ale Pansy tomu houby rozumí. Zamyslela se Liss a raději jí na to kývla. Zvedla se a odešla. To už ale Pansy vymýšlela další skvělí plán, jak sbalit Draca.

Byla hodně zamyšlená. Možná ten nápad nebyl zas až tak špatný.
Zajímalo ji, proč všichni tak hrozně nenávidí Severuse. Vždyť je tak milý…  ale jenom k ní. Pravda…

Prošla kolem Nebelvírských. Zaslechla Hermionu „Co je po jméně, co růži zvou, i zváno jinak, vonělo by stejně.“
„A tak i Severus, nebýt zván Severus, by o nic méně smrděl, než s tímto jménem,“ pronesl dramaticky pihovatý zrzek a všichni, kdo byli v doslechu, se začali smát.
Všichni, až na Liss. Té vytryskly slzy do očí. Rozběhla se k východu. Za sebou ještě zaslechla písklavý hlas „Ta mudlovská literatura není zas až tak špatná.“ A opět následoval smích.
Vyběhla z velké síně…

BUM! Najednou ležela na zemi.
Zasyčela a zvedala se.

„Dávejte pozor! TO Vás doma neučili nevrážet do lidí? Strhávám…“ Najednou se odkašle, když zjistí, že je to Liss „Jsi pořádku?“

Studentka se na něho podívala překvapeně, ale potěšilo ji, že se k ní zachoval mile. „Ehm, ano, jsem. Já se omlouvám. Nechtěla jsem-“
„Neomlouvej se. Za to mohu já.“ Odhrnul si rukou mastné vlasy z obličeje, aby na ní lépe viděl a dal si je za ucho, v domněnce, že vypadá více sexy.
„Jste si jist, že mi nesrazíte 50 bodů a nedáte doživotní trest?“ koukla na jeho nový účes.

„No ten trest by nebyl zas až tak špatný nápad,“ lehce se usmál, když si vzpomněl na to, jak dopadl její poslední trest.
Na Liss bylo vidět, že taky myslí na tu pusu. „Taky si myslím,“ vypadlo z ní, ale pak by si nejraději za to dala pár facek.

„Ale až si pan Malfoy odpyká ten svůj!“ zamračí se „Odpouštět mu ho nebudu!“ Najednou vypadal jak kočka, která číhá na svou kořist, když uviděl, jak Liss zrůžověli tvářičky.

Snape se vítězně usmál a pokračoval ve své každodenní pochůzce.

Liss se za ním chvilku dívala a měla chuť se smát – štěstím.

Najednou ji napadlo, že je vhodná příležitost vyzkoušet plán Pansy.
Přemýšlela, jak mu to má říct. Přála si, být v kůži Nicolase Cage ve filmu Next. Chtěla vidět budoucnost, aby věděla, jak to dopadne, aniž by tohle všechno musela absolvovat.

„Ehm, co děláte dnes večer?“ vyhrkla a sledovala Snapův překvapený výraz, když se otočil.
„Už jsem ti říkal, abys mi tykala, když jsme sami,“ usmál se „A jestli jde o ten večer, nic nemám v plánu. Chtěla bys snad něco podniknout?“ Koukl se na ni zkoumavě.

„No ehm…“ srdce ji spadlo až do gatí „No nevím, něco… spolu.“ Nasadila nervózní úsměv.

„Mmm dobrý nápad.“ Zazubil se „Už mám nápad, nech všechno na mě! Sejdeme se v 7 u hlavního vchodu.“ Usmál se a ponořen do svých myšlenek odešel.

„Šlo to líp, než jsem si myslela,“ spokojeně se Liss usmála a odhopsala to říct Pansy.