Ledová královna
svůj závoj bělostný rozprostřela
zlehka přikryla vděčnou zem
odpočívá
znavená
vločky sněhu tančí vzduchem
v odlesku slunce
září
neúnavně odsypávají
další chladivé dny
v kalendáři
jenom spi, země
čas probuzení
ještě není
nevzdává se snadno
pyšná královna své vlády
ve své mrazivé náruči tě svírá
dopřává ti snění….
neobrací se ráda k Jaru zády
jako závoje nevěst
něžné
vznáší se vločky sněhu
mrazivou krásu má
Zima
i něhu