Poslední co mé oči zřeli
velmi ostré nože byli.
Poslední co jsem slyšela
byla nožiska co chřestila.
R: Teď ležím pod vrstvou hlíny
a budu ležet i další týdny,
budu ležet celé roky
už neudělám žádné kroky.
Ted budu jen odpočívat
a lidé mě budou navštěvovat.
I když na mě budou mluvit
můj osud je již nepromluvit.
R:
Namrkat a nezpívat
jen do temnoty tupě zírat.
Už nenadechnu se vzduchu
už hlas žádný nedolehne k mému uchu.
R:
Toto byl text písně, který jsem vymyslela v deseti (před rokem), zpívá se v hlubší poloze a písnička je docela pomalá, jen ten refrén je pak trošku rychlejší