Koušu si rty
co chtěly by tiše šeptat
o lásce
Nejsem básník,
když nemám, co říct
vlastně – jsem nic
***
Padáš
a prázdnota je symbol
hvězdy se třesou
a padají taky
***
Nabírám do dlaní
krvavé svítání
pokřivené otázky
nedají spát
a mě bolí
– mít rád
***
Chtít
pocity ...
Krvavý příslib poslední
blýsknou se oči temnotou
a lesem se plíží stín
následován prázdnotou
prázdnotou vlastního hlasu
volajíc nehnutou krásu
***
Jak vrací se vlk se schlíplým ocasem
když Měsíc je pryč a tma ovládá zem
…
poslední zavytí umírajícího vlka zrazeného Měsícem:...
Nasaďme přiblblý úsměv
a hlasme se v Černovicích
pánové v bílích pláštích
rozevřou náruče
a zvolají:
„Už na vás čekají!“