Pamatuji si, jak jsem si jako kluk poranil ruku. Hráli jsme si tenkrát s Dominicem na naší zahradě. Rostla tam osamoceně stará jabloň. Stála tam odnepaměti a pro nás kluky byla přímo dokonalým místem, kde jsme sváděli velkolepé bitvy s fiktivními nepřátelskými vojáky...
Poskakoval nedaleko na vysoké zídce a prozpěvoval si ten morbidní popěvek. Nechápal jsem, ale pak mě trklo něco jiného. V tom zmatku a zoufalství jsem na to úplně zapomněl. Dopis! Rychle jsem zašmátral v zadní kapse jeansů. Nebyl tam.
„Hej!“ utnul jsem křikem jeho dětský zpěv, kdy...
ZobrazitZatajil jsem dech. Krčil se u země a jeho mandlové oči vykuleně hleděly přímo na mě. Nemohlo mu být více než deset let, spíš méně. Na sobě měl pouhé kraťasy a zelenobílé pruhované triko. Kulatou tvář mu zdobily rozčepýřené, světlé vlasy s délkou nad malá ramena...
ZobrazitJe těžké vracet se na místo, kde jste prožili něco zlého. Na místo, které vám připomíná vaši bolest, proto byste raději zapomněli. Ne každý takové místo má, ale já se na podobné vracel. Vlastně za to mohl Wilson, i když o tom vůbec nevěděl...
Zobrazit