Jen malý krůček
k novému poznání,
jen první krůček
a vše nechat za námi.
A nádech cizoty
nového rána,
vydá se s námi
do neznáma.
Vichřice osudu
vane nás dál,
by se ti život
nudný nezdál.
Neváhej dlouho,
nelze vybrat správnou cestu,
jednu si vyber,
jen pojď a nestůj!
Život nepočká,
čas plyne dál,
nejhorší volba je
kdybys vše vzdal!
Vzbuď se
a chyť se mé ruky,
budu doprovázet
tvé první kroky.
Budeš-li padat
vrátím tě zpět,
ni pro tisíc lidských duší
nezboří se svět.
Drž se,
byť bytí občas bolí,
nejhorší je
když maličkost tě skolí!
Avšak co je maličkost?
Kdo určuje tu míru?
Kdo může říct
co je dost a co nic
ve vesmíru?
Veľmi pekne napísané =D
vazne hezke 🙂 moc se mi libi 🙂