Když kašpar pláče
a dívá se zpět,
najednou zdá se,
že hroutí se svět.
Zuřivě škube
rolničky z čepice,
jako hrách je vrhá
pod nohy holčičce.
A v dáli zní dětský smích…
A cinkot dopadu-
poslední rozeznění,
pozvedne náladu-
rozveselení.
A smích ho bodá,
u srdce bolí,
na duši dopadá
jak rána holí.
A v dáli zní dětský smích…
Červený v tváři,
barevný šat,
děti stále věří,
že je má rád.
Neumí, nebude,
už nechce se smát,
řekl mi kde
a proč začal se bát.
(Pro Vás však zůstává tajemstvím!)
A přitom v dáli zní dětský smích…