Bývávalo dobře. Procházeli jsme čistými ulicemi v čistém prostředí, v čistém vzduchu. Párkrát jsme minuli pána, který si v puse elegantně přidržoval dýmku. V sobotu večer, už se stmívalo, jsme tiše pozorovali děti, jak se celý splavený prohánějí po mýtině. Děti dýchaly ten jarní vzduch. Vše bylo v naprostém klidu. Teď už tato pohoda zůstane jen a jen v našich vzpomínkách!
Najednou si totiž doposud milé, nevinné děti, našli jinou „hračku“ než je panenka s mrkajícíma očima a autíčko, které při zmáčknutí zatroubí, či vydá jiný zvuk. Tou „hračkou“ byla cigareta! Cigareta, která nevinně koukala z malé krabičky. Kdo by tenkrát řekl, že se z jedné cigarety stane promarněný zbytek života!
Jak to vidím já?
Dívám se na toto téma se smutnýma očima. Nevěříc, že si našla dnešní mládež takového „koníčka“. A zdraví? Zdraví jde u kuřáků ohledně cigaret stranou. Obdivuju ty, kteří dokázali skončit. S radostí pozoruju, že takových stále přibývá. Je to možná tím, že čím jsi starší, tím více máš rozumu. Ale jistě, že když si člověk dá jednu cigaretu jednou za měsíc pouze ve společnosti, má jistě dostatek odhodlání a cigarety pro něj nejsou až tak důležité. Pokud ale někdo vykouří šedesát cigaret denně(ano, i tací jsou), to pak nastává problém a z něho se odvodí další problém a pak další, další a další. A najednou je z toho tisíc problému. A kdo to zavinil? No přece nevinná „tyčka“, vyčuhující z malé, též nevinné, krabičky.
Až tento NEBEZPEČNÝ trend mládež omrzí, asi už tu nebudu!