Podstata žití na této planetě.
Problém člověka je, že se nechová jako člověk. Člověk byl povýšen nad přírodou, aby vládl rozumem a uměl ho používat, a rozlišovat co je dobré a co je zlé.
Člověk byl stvořen vesmírem, který je moudrý a prozřetelný. Člověk by se měl snažit žít v souladu s vesmírem a neničit to co nestvořil.
Úcta, pokora, pravda, moudrost a sebevzdělání (duchovní úrovně) by mělo být prioritou. Tak jako dítěti prospívá zdravé, silné mléko z matčina prsa, tak prospívá pozitivní, sebevzdělaný moudrý člověk svému okolí, přírodě a vesmíru.
Tak jako ve vesmíru se ničí zbytečné a tvoří nové (moudřejší, dokonalejší) bude možná zničen i tento svět a vytvořen nový, který půjde lepším směrem až k úplné dokonalosti.
Příroda je moudrý a dokonalý organismus, kde má vše své místo, účel a slouží k naprostému souladu.
Jelikož jsem přesvědčen, že má každý svůj osud předurčený a každý z nás má v daném životě nějaké poslání ,musí každý tento úkol splnit. To co si každý myslí, že je jeho posláním záleží na intelektu jedince a na tom jak je materiálně založený. Vím tento svět je materialistický- musíme vyděávat peníze abychom žili, ale existuje tady taky „duchovno“, morálka, láska, brát i dát, povinnost žít nejen pro sebe, ale i pro ostatní, nezabíjet když sám život nadáváš, atd. To vše tvoří ono duchovno co tu kromě materialismu kolem nás je, bylo a bude. Proč to tady teda je? kdyby někdo chtěl aby tu vládl jen materialismus a zlo tak by také ono duchovno sem nedával, a člověk by tyto pozitivní vlastnost ani neznal. Pouze bychom se mezi sebou pobíjeli o to kdo má víc, až bychom se navzájem vyhubili.
Jen bohužel někteří lidé jsou nedokonalý a zaostalý, i když si myslí opak. Jsme řízení vesmírnou energií kde je vše jako i ve vesmíru matematicky naplánováno a ignorace této skutečnosti je neomluvitelná.
Člověk je sám sobě největším nepřítelem, neboť odmítá uvažovat o věcech, kterým momentálně nerozumí.