První zkušenost
,,To snad není možné, to nemůže být pravda!” Stále dokola si Tim opakoval: ,,Já přeci nemohl…” Krev na jeho rukou, ale svědčila o nečem jiném. Nebyla to ještě ani hodina, co s kuchyňským nožem přepadl místní benzínku. Ano potřeboval peníze a to nutně, ale nechtěl nikoho zabít. Přál si, aby mohl vrátit čas, alespoň o dva dny.
,,Tim Robbinson, 47 let, nezaměstnaný zámečník” pomyslel si. ,,Na krku hypotéka, žena nezaměstnaná a 3 haranti k tomu!” S těmito myšlenkami dojel na místní benzínku. Když platil, tak si všiml kolik peněz je v kase. ,,Hmm, dost peněz v kase, obsluha nějakej cucák” pomyslel si. Další dny už nemyslel na nic jiného. Neviděl už žádné jiné řešení. Asi po týdnu, kdy každé ráno jezdil na benzínku, aby si otipoval, kdy bude nejlepší čas na jeho plán. Den před svým činem si pořád dokola promýšlel jak co udělá. Pociťoval radost z příprav až zapomněl, že jde spáchat trestný čin.
,,To snad není možné” řekl Jack Scully, skoro 50 letý, prošedivělý šéf policie v Bonanza Creek. ,,Co se stalo?” zeptala se Pamela, manželka Jacka Scullyho. ,,Došly mi cigára, to zas bude den” Asi za 5 vteřin se rozdrnčel telefon na nočním stolku. Scully vztekle zvedl sluchátko a zavrčel: ,,Jo?” V následujících 3 minutách odpovídal jen slovy: ,,Hm, jo, ne” rozhovor ukončil větou: ,,Budu tam hned.”
V 7 ráno Jack Scully a jeho parťák dorazili na místní benzínku, která se dnes proměnila na místo činu. ,,Vypadá to tady jak na manévrech” prohodil ledabyle Thomas Moor, víc jak o 20 let mladší parťák Jacka Scullyho, kterému Scully neřekl jinak než ,,mladej”. Měl i pravdu. Benzínka, kde běžně stály 3, možná 4 auta byla obležená nyní policejnímu auty, nechybělo ani vozidlo záchranky a právě přijíždělo i vůz koronera. ,,Tak co se tady stalo?” zeptal se hned Thomas a rychle hledal notes a tužku na poznámky zatím co Scully nenuceně usrkával z kelímku kafe. ,,Loupežné přepadení a vražda šéfe” odpověděl poručík Douglas. ,,Někdo zabil toho mladíčka od kasy a to fakt hnusně.” ,,Kdo našel tělo?” zeptal se dychtivě Thomas. ,,Místní řidič, nějakej Fred Cullingan. Skoro to s ním seklo když to viděl, to víte krev a tak.” Scully a jeho parťák došli k místu činu. Koroner byl už na místě a pokynutím hlavy pozdravil oba příchozí a hned spustil: ,,Smrt nastala asi před hodinou a půl. Ten chudák vykrvácel, neměl šanci. Přesný čas umrtí vám sdělím až po pitvě, poroučím se pánové” Scully se právě chtěl na něco zeptat, když jej přerušil spěšný příchod poručíka Douglase. ,,Šéfe, máme stopu, někdo našel zakrvácený triko a nůž asi půl kiláku odsud.” Scully na nic nečekal jen řekl: ,,Jedem, pohyb, mladej!”
Tim přemýšlel, co teď. Má se jít udat? Útéct? Nebo to má raděj hned skoncovat? S touto myšlenkou ho napadl jediný dostatečně vysoký most v Bonanza Creek, pod kterým vedla menší řeka s poetickým názvem Palomita. ,,V první řadě se musím zbavit toho svinstva.” S touto myšlenkou se jeho zrak stočil na ruce, na kterých se leskla ještě čerstvá krev. Pokusil se vstát, zatočila se mu hlava. Před očima viděl zase to, co ani ne před 20 minutami spáchal. V úších slyšel křik, prosby, a to i přesto, že široko daleko teď nikdo nebyl. Viděl před sebou ani ne 20 letého kluka se 3 bodnými ranami na těle. Dvacetiletého kluka, který měl letní brigádu na benzínce.
Na třetí pokus konečně vstal. Sundal si tričko, které bylo stejné potřísněné krví. Při pomyšlení, čí ta krev je, se mu udělalo špatně. Překonal ten pocit, sundal tričko a pečlivě do něj otřel svou vražednou zbraň ,,Ať tam hlavně nejsou moje, otisky sakra,” pomyslel si. Tričko a nůž pak schoval pod hromadu roští a trávy, daleko od nejbližší cesty, na opuštěném stavěništi, které spíš připomínalo džungli, ve které se tyčilo jen pár betonových sloupů, jako němí svědci jeho činu. Pokusil se ruce, stále zbarvení krví umýt v barelu, kam napršela voda z předchozích deštivých dnů, které byly pro květen v Bonanza Creek typické. ,, Sakra, to svinstvo nejde dolů. Zmiz ty hnuse!” téměř s hysterickým pláčem drhnul ruce ve studené vodě. Nakonec se mu to povedlo, částečně,ale na první pohled nebylo poznat, že ruce má od krve a to mu stačilo. S určitým uspokojením se vydal přes nedaleký les dál. Kam, to nevěděl ani on sám.
,,Kde jste to našli?” ptal se Scully. ,,Támhle jak je to opuštěný staveniště, nějakej chlap tady venčil psa a a ten to vyčmuchal. Ukažte mi to místo” Asi po 10 minutách brodění ve vysoké, suché trávě se dostali na místo nálezu. ,,Paráda, teď stačí jen policejní pes a je to,” řekl slavnostně Thomas. ,,Když myslíš,” prohodil nevěřícně Scully. ,,No dobře, poslechnem tady mladýho, zavolejte psovoda.”
,,Já ho nechtěl zabít! Proč se musel bránit?! Ten tlak…já už to nevydržím” Zastavil se. Zhluboka se nadechl. Bylo absolutní ticho, slyšel jen svůj dech a tlukot srdce, které se mu snažilo dostat z hrudi. Ve vzduchu cítil vlhkost a vůni lesa. Zhroutil se na zem, v poslední chvíly nastavil ruce, aby nedopadl na obličej. Zvedl se a opřel se o strom. V hlavě si opět přehrával celou událost. S lyžařskou kuklou na hlavě a kuchyňským nožem v ruce vstoupil do prodejny benzínky. Došel ke kase a řval na obsluhu, aby mu vydala všechny peníze. ,,To snad není možné, já to… nemohl udělat” Obsluha ani ne 20 letý mladík se začal bránit. Vrhl se po noži s úmyslem mu jej vyrvat z ruky. ,,Proč to udělal?! Proč mi nedal prostě ty prachy? Já bych ho nezabil, přece nejsem…Proč se bránil?!” Skoro už křičel, ale pak se ztišil ze strachu, že jej někdo z jeho úkrytu uslyší. Zbytek událostí měl trochu v mlze. Pamatoval si, že bodl, kolikrát to neví, pak už si jen ví jak sebral asi 1000 dolarů z pokladny a utekl. ,,Kvůli podělaným pár stovkám sem ho zabil!” Téměř zakřičel, ale když se nadechoval, aby vydal první hlásku uslyšel podivný zvuk.
,,Artaban chytil stopu, pane,” odpověděl psovod. ,, A je náš,” řekl posměšně Thomas. ,,Seš si tak jistej, mladej?” Scully byl velice kritický a obzvlášť na svého parťáka. Pes pokračoval dál ve stopování své nynější kořisti. Náhle zpozornil-znamemí, že stopa je velmi čerstvá. Psovod pokynul Scullymu, jeho parťákovi a zbytku policistů co šli s nimi. Scully vytáhl svůj revolver a zkontroloval bubnový zásobník. Thomas jej okamžitě napodobil a i zbytek policistů tasilo zbraně. ,,Tady,” řekl psovod a ukazoval na zem, kde byl otisk boty v bahně. Psovod jen dodal: ,,Je čerstvá, je blízko.” Procházeli skrz poměrně hustý les, kde mohutné kmeny připomínaly sloupy antického chrámu. ,,Sakra, jestli tady je má dost výhodu proti nám, může bejt zašitej za jakýkmoliv stromem. Dejte bacha, hoši,” řekl Scully.
Tim vykoukl zkrze svého úkrytu. Viděl to čeho se bál už od samého počátku plánování vraždy. ,,Policajti,” zašeptal si pro sebe. Jeho tvář teď připomínala křídový papír. Po celém těle se mu rozlil studený pot a srdce se mu opět rozbušilo snad ještě rychleji než před tím. ,,Sakra, sakra!!” zaklel polohlasem a hned si přikryl rukou ústa, aby ho náhodou policisté nezpozorovali. Znovu se podíval ze svého úkrytu. ,,Sakra, maj psa, tomu neuteču, dostane mě, sakra.” ,,Jenom nepanikař, klid…” zhluboka se nadechl a opětse podíval ze svého úkrytu. Policisté se přiblížili, víc, jak o polovinu. ,,NE! Mě nedostanete, parchanti,” s tímto výkříkem vyrazil ze svého úkrytu, dál od svých pronásledovatelů.
,,Ten si to odskáče, až ho chytnem,” řekl Thomas. ,,Sakra, mladej, drž hubu!” řekl polohlasem Scully. ,,Nevíš, jestli nečíhá za…” Najednou asi 200 metrů od něj, zpoza stromu vyběhl polonahý muž. ,,To je on, za ním!” vykřikl Thomas a rozeběhl se za ním. ,,Počkej, mladej!” stačil na něj ještě zařvat Scully, ale Thomas byl už daleko. Vždy patřil mezi nejlepší běžce. Thomas s pistolí v ruce sprintoval za podezřelým. Přitom křičel: ,,Stát, policie!” Zastavil se a střelil do vzduchu-první varovný výstřel. Přesně, jak ho to učili na akademii. Žádná reakce. Opět se dal do běhu. Zezadu na něj něco křičel Scully, ale Thomas ho neslyšel. Běžel dál.
Tim běžel, co jen mohl, ale cítil, že ho síly opuští. ,,Těm neuteču, pomyslel si” Už zazněly 2 výstřely. A Thomas stále snižoval náskok Tima. Tim běžel z posledních sil, náhle zazněl 3. výstřel. Tim se zastavil. Najednou už si nepřipadal jako štvanec. Otočil se směrem k pronásledujícímu policistovi a rozeběhl se proti němu.
Thomas se zastavil. Nevěděl, co se děje. Nevěděl, jak má reagovat. Tohle je na akademii neučili. Ten muž, co ho stíhal, se rozeběhl proti němu. Tim, už nechtěl utíkat ,,ne, už víc, ne,” říkal si v duchu. ,,Zabiju toho, fízla.” Bylo mu už jedno, co s ním bude. Daleko vzadu dobíhal Scully. Když viděl, co se děje před ním, mohl jen řvát. ,,Střílej, střílej, Thomasi” poprvé mu dokonce řekl jménem. Tim už byl skoro u Thomase. ,,Zabiju tě ty fízle!” Pak už nevěděl, co se stalo. Ležel na zemi asi metr před policistou, kterého chtěl zabít. V hrudi mu zela díra, ze které pryštila krev. Přerývaně dýchal, zatmívalo se mu mu před očima.
Scully pomalu přešel k Thomasovi, který seděl na zemi asi 3 metry nyní už od mrtvoly Tima Robbinsna. ,,Zvládl jsi to dobře, mladej” Thomas, který byl bílý jako papír a nepochybně zvracel, se na něj podíval a jen zašeptal: ,,Ještě jsem nikoho nikdy nezastřelil.” Scully se naklonil nad něj a polohlasem mu řekl: ,,Víš, já taky ne.”