Romantika v Severusově náruči – 1.kapitola

„Co se stane, když smícháte Mangan, Rtuť, kapku odvaru živoucí smrti, Chechtalku různobarevnou a žíně z jednorožce?“ pokusil se znova nachytat svou studentku, nyní si byl jistý, že tohle vědět nebude.
Ale jak hned zjistil, velice se spletl „Získáte lektvar, který, když ho na něco vylijete, vybouchne.“
Snapeovy zaskřípaly zuby. Byl naštvaný sám na sebe, že ji vůbec zval k tabuli, akorát se ztrapnil.

CRRRR

„Ne tak rychle! Třído! Posaďte se. Mám ještě jednu otázku,“ Zakřenil se Snape.
„Jsem hezký?“ vydrmolil ze sebe a zazubil se.
Liss byla zaražená „Ehm, cože? Nasadila udivený výraz „No víte, podívala se na třídu, která byla velmi pobavena touto situací „Ani moc ne“ přiznala a podívala se do země.
Severus se zamračil „Za pět!“

Najednou se Liss vzbudila, celá zpocená. Sedla si na postel a chvíli přemýšlela nad svým snem. Vrtalo ji hlavou, proč vlastně odpověděla NE..
Opět si lehla a zavřela oči. Za pár minut je otevřela a podívala se na hodinky. Nemohla usnout. Pořád se převalovala v posteli sem a tam.
Říkala si, že nejspíš musí budit ostatní, né že by jí na tom nějak záleželo, ale přesto vstala, oblékla si župan a šla dolů do společenské místnosti.
Jakmile tam vešla, ucítila nepříjemně známý chlad. Ve společenské místnosti nebyla žádná známka života. Jak by taky mohla, bylo už po půlnoci a všichni spali, jako zabití. Liss si sedla na sedačku a koukala se do krbu, ve kterém už oheň skoro vyhasl.

Ze zamyšlení ji vytrhly až kroky, které zaslechla od schodiště. Liss ale hlavu nezvedla, měla ji opřenou o koleno a koukala do země. Klapání podrážek bot bylo čím dál blíž, až stály přímo před ní. Liss chvíli koukala na boty a poté s velikou námahou hlavu přece jen zvedla, aby viděla dotyčnému do obličeje.
Nad ní stál šedooký blonďák, který si ji prohlížel a po chvíli se se zájmem zeptal „Co tady děláš?“
Liss se podívala do země a zamumlala něco ve smyslu „Jako by tě to zajímalo,“ Zavrtěla hlavou a poté ji zvedla a nešťastně mu pohlédla do očí „Prostě jen, nemůžu spát.“
Draco pokrčil rameny a tím ji dal najevo, že čekal něco víc vzrušujícího. Jeho výraz, kterým se pak na ni podíval, zase dával najevo, že je Liss moc obyčejná a průměrná na to, aby se tu s ní uprostřed noci vybavoval.
Nalil si čaj, který pravidelně skřítci vyměňovali za horký a s občasným usrkováním došel k ní a rozvalil se na vedlejší sedačku „Včera jsi pěkně v lektvarech zaperlila“ při té vzpomínce se uchechtl.
Liss se na něho zamračila, otevřela pusu, aby mu oplatila slovní útok nějakou vtipnou hláškou, ale Draco pokračoval „A když už jsme u toho, mám ti vzkázat, že máš dneska ráno za Snapem přijít do kabinetu,“ zakašlal a přitom zamlumlal „Nechtěl bych-“ ale to už vybuchl smíchy.
Kdyby Draco dnes nevypadal tak dobře, tak by mu určitě Liss něco řekla. Jenže ji omámily jeho vlasy, které se při jeho smíchu rozcuchaly a vlály všemi směry.
Draco byl až moc zaneprázdněný představami o jejím trestu, že si ani nevšiml, že Liss vstala a pomalu mířila k obrazu. „Ani nevíš, jak moc mi ubližuješ,“ zamumlala a se slzou tečící po její tváři, opustila společenskou místnost.

 
Na chotbě chvíli přemýšlela, kam se teď vydá. Potřebovala nějaké místo, kde by mohla vklidu přemýšlet, a kde by ji nenachytal žádný učitel, student, nebo školník. Po chvíli zamyšlení usoudila, že nejlepší bude prefektská koupelná.

Napustila si horkou vanu. Byla hrozně ospalá, ale usnout už nedokázala. Podívala se na hodinky. Tmavě modré ručičky ukazovaly 5:15. S povzdychem vylezla a jako první si to namířila na snídani do velké síně. Po značné chvíli začalo přicházet pár jedinců, kteří měli těžké spaní. Jenomže na Liss už tu bylo příliš mnoho lidí a tak se sebrala a šla za Severusem.

Zaklepala na jeho kabinet a bez vyzvání tam vstoupila.
„Dobré ráno, tak jsem tady“ roztomile se uculila na učitele lektvarů. Ten však pouze pozvedl pravé obočí „Tady máte papír a tužku a stokrát mi napíšete větu *Nebudu drzá na profesora lektvarů a budu chodit na hodinu lektvarů včas* pište!“ sykl na ni a posadil se za stůl.
Pozoroval ji.
Liss na papír koukala a přemýšlela, zda to Snape myslí vážně.
Neochotně popadla tužku a začala psát. Ovšem, ty věty si trochu poupravila. Místo Snapova zadání psala *Líbí se mi profesor lektvarů, nelíbí se mi profesor lektvarů*, takto pokračovala dál a u toho si představovala, že trhá okvětní lístky slunečnice.

Na chotbě chvíli přemýšlela, kam se teď vydá. Potřebovala nějaké místo, kde by mohla vklidu přemýšlet, a kde by ji nenachytal žádný učitel, student, nebo školník. Po chvíli zamyšlení usoudila, že nejlepší bude prefektská koupelná.

Napustila si horkou vanu. Byla hrozně ospalá, ale usnout už nedokázala. Podívala se na hodinky. Tmavě modré ručičky ukazovaly 5:15. S povzdychem vylezla a jako první si to namířila na snídani do velké síně. Po značné chvíli začalo přicházet pár jedinců, kteří měli těžké spaní. Jenomže na Liss už tu bylo příliš mnoho lidí a tak se sebrala a šla za Severusem.

Zaklepala na jeho kabinet a bez vyzvání tam vstoupila.
„Dobré ráno, tak jsem tady“ roztomile se uculila na učitele lektvarů. Ten však pouze pozvedl pravé obočí „Tady máte papír a tužku a stokrát mi napíšete větu *Nebudu drzá na profesora lektvarů a budu chodit na hodinu lektvarů včas* pište!“ sykl na ni a posadil se za stůl.
Pozoroval ji.
Liss na papír koukala a přemýšlela, zda to Snape myslí vážně.
Neochotně popadla tužku a začala psát. Ovšem, ty věty si trochu poupravila. Místo Snapova zadání psala *Líbí se mi profesor lektvarů, nelíbí se mi profesor lektvarů*, takto pokračovala dál a u toho si představovala, že trhá okvětní lístky slunečnice.
 

Po chvíli Snape vstal ze židle a přešel k oknu, díval se ven. Když zahlédl malou skupinku dětí, zbystřil svůj zrak. Ve skupince se rýsovala veliká hlava s černými pačesy. Snape se zamračil. Ihned začal vymýšlet, při čem by Pottera zas nachytal.

K realitě ho ale přivedlo až zaskřípání pera na papíře. Přišel tiše zády k Liss a přes rameno ji nahlédl do papíru. Docela se zděsil, když si všiml, co tam píše. 

Najednou ho cosi zašimralo na nose a kýchl. Na papíře přistála obrovská nudle. Snape se začal stydět, ale nedal na sobě nic znát, jenom se tak kouknul na Liss „Máte špinavý papír. Znova!“ zamračil se a odešel zase k oknu pozorovat Pottera. 
Dívka si tedy vzala jiný papír a začala opět psát.Tentokrát psala *Učitel lekvarů je prase.* Když to měla stokrát napsané, tak se koukla s úsměvem na svoje dílo a zvedla se k odchodu. Snape k ní okamžitě přiskočil a podíval se na papír. 
Vzteky zblednul „Co si to dovolujete, Shanová? Máte psát to, co jsem vám zadal já,“ začal na ní křičet. Liss se trochu přikrčila do bojovné pózy, takže trochu vypadala jako prskající kočka.
Severus zavřel oči a počítal do 10 aby se uklidnil „Dobrá, jak chcete, řekla jste si o to. Dnes v 5 hodin Vás čekám před kabinetem!“ usmál se, ale hned se jeho pohled změnil ve výhružný „A Přesně! Opovažte předvést něco, jako na mé poslední hodině!“ 

Liss byla potěšena představou, že ho zase uvidí a tak se spokojeně usmála.
„Sice nevím, proč se usmíváte, ale už běžte,“ ukázat směrem ke dveřím „Potřebuju něco dodělat.“ Dořekl, otočil se zpět k oknu a pohlédl na Pottera. Zamračil se.
A tak Liss poslušně vykráčela z kabinetu.