Láska je jako voda. Život dá, život bere…
Jsi spoutána břehy,
vodo má nádherná,
tak musíš protékat, jak musíš,
ne, jak bys sama chtěla.
Jak ráda bych ty břehy opustila a vydala se proti proudu
.
Skláním se před ní s úžasem.
Já, který se vody tolik už bál, že se jí
Zobrazitpomaly zaceľujem obal
hojím drobné trhlinky
stávam sa odolnejšou
voči nepredvídateľným
výkrikom tvojich nálad
tvoje pády ma nepotknú
podanú ruku ustojím
nestiahneš ma
do čierňav
na vyznania
reagujem vlažne
kým ich neponúkneš
osobne
na podpísanej tácke
je bezpe...
ZobrazitJaké bylo to učení lidí?
Líbilo se ti víc než já?
Než můj syn vykreslen na holé čtvrtce?
Já vím, dnes je čtvrtek,
a to ty nemáš čas,
jdeš do kina a na dvojku,
s jiným chlapem,
s kolegou,
s bůhví kým
Zobrazitbruškami prstov
ti obkresľujem tvár
ako nevidiaci
si ťa zapamätávam
beriem hlavu do dlaní
horúce pery
vtláčam na tvoje
nie je to letmý bozk
ani extra vášnivý
iba pravdivý a naliehavý
taký čo berie dych
znamená
som tu
pre túto chvíľu
ak aj naposledy
stálo to zato
ZobrazitDíváš se na mne
Jak s hlavou na tvém rameni
vzrušeně oddechuji
A víš
že v hřívě tvých vlasů
nehledám klid
ale souznění
Díváš se na mne
Nic neříkej
jen mne obejmi
Zrychlí se nám tep
a srdce budou v cvalu
jako jezdců před Taxisem
Díváš se na mne
A jistě víš
ZobrazitKlopýtám
závějí sněhu,
za sebou nechávám
stopu z kapiček
rudé krve.
Kopýtka cinkají
o mrazivý led
v nepravidelném rytmu,
jdu dál.
Třesu se
zimou i strachem.
Srdce mi slabě,
bezbranně buší.
Mráz štípě
do nozder.
Oříšková srst
na bocích září
rudou krví
a v očích mechov...
Zapálím si cigaretu,
poslední co pojí mě s tebou.
Nostalgicky ji podpaluji,
a s jejím rozžhavením začíná mé snění…
Teď už sám a cigareta hoří,
lehký dým do vzpomínek mě noří.
Pomalu potahuji a cítím tebe,
teď už sám, ach jak prázdné je nebe…
Tabák mizne, tvá přítomnos...
ZobrazitAko čerstvo zaliata káva
a vôňa plynúca po byte
vleješ sa do môjho pohára
držím ho pevne v rukách
teba horúcu z neho sŕkam
opatrne
po malých dúškoch
– lahodná
Pomiešam
iba tak naprázdno
sladiť nemusím
veď chutíš prirodzene
nič rafinované v t...
Zobrazitpoobraciam
vrecká na duši
ako na teplákoch
pred praním
vysypem ti celú seba
rozdrobenú na písmenká
do dlaní
postrácané zabudnuté
po kútoch
zaprášené zradným
časom
potrebujú nadýchnuť
užasnutý obzeráš ich
pootáčaš každučké
poskladané rozoberáš
hľadáš čo je podstatné...
Poslední co mé oči zřeli
velmi ostré nože byli.
Poslední co jsem slyšela
byla nožiska co chřestila.
R: Teď ležím pod vrstvou hlíny
a budu ležet i další týdny,
budu ležet celé roky
už neudělám žádné kroky.
Ted budu jen odpočívat
a lidé mě budou navštěvovat.
I když ...
Zobrazit