„Odpusť,“ řekl jsem s chladným výrazem ve tváři a pak tě střelil. Vypálil do tebe pět ran ze svého revolveru a pozoroval, jak tvé tělo padá dolů a dolů, níž, než kleslo na chodník, tak špinavý, nehodný tvého doteku, jak první kapky temně rudé krve vyplňují spáry mezi jednotlivými kostkami dláždění...
ZobrazitMísto otazníku tečka
vykřičníky přečká
Až dohoří svíčka
a zavoní knot
nám pohrozí tma
Potom uvidíme
zda – li se bouřka
odstěhovala do koutka
anebo zda – li ještě přežije
První ji uvidíme
potom uslyšíme
a když ji neslyšíme
ani neuvidíme
tak tu nejsme – anebo už spíme
Domčo, musíme žít dál, ať je pravda jaká chce.
Neovlivníš důkaz, že už nás nechce
a že před věky řekla dál už NE,
životu směr zas ukažme.
Přestože nás miluje
dva do srdce nenacpe.
Ani kdyby chtěla,
jsem zraněné a neodpovídám,
na žádosti lásky, kterou jsem tak rádo mělo...
ZobrazitKrátká a tajemná slova…
Jdou znova a znova….
VYZNÁNÍ
Být s lidmi
je tak těžký
Být sám
je tak mrtvý
Být s Tebou
je tak skutečný
NOC PŘÍSLIBů
Noc přilehla Prahu
i mou duši
Jsme na prahu
Čeho ?
Kdo to tuší ?
JSOU
Jsou dny slunečný
jsou dny zbyte...
ZobrazitKoušu si rty
co chtěly by tiše šeptat
o lásce
Nejsem básník,
když nemám, co říct
vlastně – jsem nic
***
Padáš
a prázdnota je symbol
hvězdy se třesou
a padají taky
***
Nabírám do dlaní
krvavé svítání
pokřivené otázky
nedají spát
a mě bolí
– mít rád
***
Chtít
pocity ...
Krvavý příslib poslední
blýsknou se oči temnotou
a lesem se plíží stín
následován prázdnotou
prázdnotou vlastního hlasu
volajíc nehnutou krásu
***
Jak vrací se vlk se schlíplým ocasem
když Měsíc je pryč a tma ovládá zem
…
poslední zavytí umírajícího vlka zrazeného Měsícem:...
Nasaďme přiblblý úsměv
a hlasme se v Černovicích
pánové v bílích pláštích
rozevřou náruče
a zvolají:
„Už na vás čekají!“
Napsala jsem krátkou (a nepovedenou) poezii na téma seriálu Ztraceni. Scéna je z pohledu Claire Littletonové ve chvíli, kdy se dozvěděla, že Charlie Pace je mrtev. Děj je pozměněný, protože Claire Charlieho tolik milovala (v mé básni), že se bude chtít zabít...
ZobrazitPískám si
pohřební marš
namísto tria opilých šumařů
falešně
utírajících slzy
nad každým hrobem
Pískám si
pohřební marš
prsty
bubnuji do desky stolu tuš
že dnes nad ránem
zemřel sen
o milujících
srdcích
o vyhlížejících očích
o žhavých rtech
zemřel sen
jak se nad...
Už moc dobře víš
hvězdy rukou nechytíš
Že tvá rodná hrouda
jako ta psí bouda
bezpečné je zázemí
Že ruka v dívčím klíně
nemusí být ještě láska
Po vypitém víně
každá druhá kráska
Už moc dobře chápeš
pokud skočíš spadneš
Už máš hlavu zblblou prací
už nestraš...