Kategorie Nové příspěvky
Balada o pádu Přemysla Otakara II.
Balada o pádu Přemysla Otakara II.
Dnes málokdo si vzpomene,
na panování krále Přemyslovce,
na léta plná bitev, řinčení zbraní,
hořkých slz i zklamání,
nu budiž tomu dnes jinak,
a přenesme se do těch dob.
Bylo to tak v podvečer,
v den před bitvou,
u okna sedí Přemysl,
a...
ZobrazitĎáblova píseň lítosti – 2. kapitola
Jediný pohyb mě dělil od celovečerního dění. Nadechla jsem se, a pomalu rukou zatlačila na mohutnou železnou kliku. Po otevření dveří se mi naskytl pohled na obrovskou místnost zkrášlenou bílými liliemi, osvícenou mohutnými skleněnými lustry...
ZobrazitPosel světla
Zlá s kytarou
Z(lá s ky)tarou pouští tóny
ty ve (vz)duchu jak otazníky svítí
ne, už nečeká poklony
jen muchlá klubko s nití.
A tóny ničí (sam)Otu
jako (v)rány hlučí
že náruč s vůní potu
byla ubyta tyčí.
Možná jde jen (v)odojem
že zlý sny tu (z)byli
sucho v ústech zapijem
vlahým mokem...
Paměti 5. část – závěr
Pantáta tvrdil, že má určitě rakovinu žaludku a že jí dá
utratit. Chtěla jsem jí dát šanci a tak jsme ta zvířata vzali dolů na Kaleckou.
Myslím, že své taky udělal fakt, že můj nechodil denně na zahradu je nakrmit,
poněvadž se mu nechtělo zvláště za nepříznivého počasí pokaždé...
To chtěla, co měla?
Chtěla poznat lásku,
zapletla se do pavučiny lží.
Chtěla snít,
však sny se v kokonu rozloží.
Chtěla se líbit,
však zalíbila se živé loutce.
Chtěla být milována,
však byla odsouzena každým soudcem.
Chtěla, aby každý viděl jaká je,
však každý raděj jinam hleděl.
Chtěla,...
Inzerát pro mimozemské civilizace ( „aneb jak by se na nás asi mimozemšťané divali “)
Inzerát pro mimozemské civilizace
( „aneb jak by se na nás asi mimozemšťané divali “)
Vážení, tak jako většina lidí co nejsou mezi onimi horními vyvolenými deseti tisíci, tak jako většina z těch co se nepodílejí na lžích, podvodech, korupci a vlez do zadečkovství se zabývám myšlenkou...
ZobrazitNereálná pravda
Sním si svou pravdu nereálnou,
jen mou, vše co srdci odepřeno jest.
Komičností života stávám se bezradnou,
vstříct smutku a výsměchu skrz křížení všech cest.
Po chvíli ale čeká mě ráno,
nikdy nedosním si svůj sen.
Snad hezké v životě mám vybráno,
do mého života výsměch ...
Ďáblova píseň lítosti – 3. kapitola
Přibližovali jsme se k náměstí Campo San Polo. Poprosila jsem kočího o zastavení.
Nabízel mi, že mě doveze bez problémů dál, ale já bez rozmýšlení odmítla. Nechtěla jsem, aby někdo věděl, kde s Niettou žijeme. Poděkovala jsem a vydala se domů.
Z dálky naší cha...
Zobrazit