Kategorie Nové příspěvky
Divá Berta
Jednou takhle v lese zhurta,
vyskočila na mě Berta.
Její tělo se kolem mě podivně víří
a její oči na mě zaujatě ciří.
Příběh, ten mluví za vše:
Berta byla hodná holka,
krásná a ladná jako poštolka.
Každý pacholek za ní utíkal,
touhou po ní láskyplně hýkal,
že prý ho ...
Ryren – kapitola 11.
Rozeběhla jsem se k bráně, a přestože jsem si poručila neplakat, slzy mi začaly zamlžovat pohled. Brána byla zavřená a stáli u ní dva vojáci. Jakmile mě zahlédli, ztuhli...
ZobrazitRyren – kapitola 10.
Seděla jsem na střeše jednoho z měšťanských domů, skrytá, žádná stráž mě nemohla vidět. Ani z ulic, ani z hradeb. Dokonalý úkryt pro dokonalého vraha. Ale tentokrát jsem se neplížila za kořistí, nechtěla jsem nikoho zabít. Ale pokud to bude nutné, nebudu váhat použít čepele...
ZobrazitRyren – kapitola 9.
Nikdy mi nepřipadalo, že týden je tak dlouhá doba, ale čas se v dřevorubeckém domku na okraji táhl až nesnesitelně dlouho. Byla jsem poustevník, sama daleko od všeho. Nevěděla jsem, jestli je Yaron v pořádku, nevěděla jsem, jak se vyvíjí spory s Lorcsulem a každá hodina v sobě nesla délku věčnosti...
ZobrazitRyren – kapitola 8.
Noc už byla téměř ve své polovině a pomalu se blížilo ráno. Neslyšela jsem žádný hluk, žádné hlasy opilců, ani vítr ve větvích stromů, ani šumění moře. Všude panoval zneklidňující klid a já jsem nezamhouřila oči...
ZobrazitRyren – kapitola 7.
Yaron byl skutečně zvláštní člověk, s pevnými zásadami a smyslem pro vcítění se do ostatních, i když šlo o někoho, jako jsem byla já. Mezi ostatními budil respekt. Nevím, jestli to bylo jeho silnou vysokou postavou, nebo spíš jeho širokým duchem, který z něj sálal už při pouhém pohledu...
ZobrazitRyren – kapitola 6.
Ucítila jsem bylinnou vůni. Byla jemná, ale nelítostně mě vytáhla ze spánku a přinutila mě se probudit. Otevřela jsem oči a s potěšením zjistila, že se svět kolem mě netočí, přesto mé smysly nebyly úplně čisté. Rozhlédla jsem se, co mi mé zorné pole dovolovalo, aniž bych se musela pohnout...
ZobrazitRyren – kapitola 5.
Lidé jsou jistojistě záhadná stvoření. Nebezpeční a nevypočitatelní, nikdy jsem nevěděla, co od nich mám čekat. I když většina by mě hnala rovnou na pranýř, což bylo logické vzhledem k tomu, čím jsem byla, našla se mezi nimi výjimka.
Yaron – místní dřevorubec, který zajišť...
ZobrazitRyren – kapitola 4.
Zabil mě. To byla první myšlenka, která mi prolétla hlavou. Neviděla jsem nic určitého, jen šedavé obrazy lidí, jako by se mi před očima promítaly dějiny světa. Rozmazané a neurčité.
Jsem mrtvá. Zvláštní pocit...
Zobrazit