Michael by do jídelny trefil i poslepu, třískání talířů a příborů se rozléhalo po celém sídle. Přesto se držel za Walterem. Už se těšil, až se setká se svým kamarádem z dětství.
Vešli do ostře osvětlené jídelny.
„Támhle je stůl kapitánů, obslouží vás u okénka...
Tichou nocí se rozléhal zvuk přistávajícího vrtulníku. Když se vznášel asi metr nad zemí, dveře kabiny se rozevřely a z nich vyskočil muž. Nemotorně dopadl nohama na zem, zapotácel se, a spadl. Pilot na něj poslepu hodil kufr, který muže znovu srazil k zemi.
Mávl na něj omluvným ...
Po Almorské planině tmavou nocí běželi dva velcí černí hřebci...
ZobrazitNa motivy příběhu, který se nikdy nestal…
Nikdy jsem nebyl hrdina, nanejvýš ve svých přiblblých snech, pokud jsem měl zrovna
tu šťastnější noc, dokázal usnout a neviděl Vietnamce vyskakující z podzemě a útrob džungle
s hysterickým křikem provádějící bajonetem antemortální thana...
Náš národ byl silný, hrdý. Měli jsme úctu. Vládci všech zemí, blízkých i vzdálených, se před námi třásli hrůzou. Nebylo místa na Zemi, kde by o nás neslyšeli. Bohyně nad námi bděla dnem i nocí. To byly časy. Už si ani nepamatuji, kdy přesně se vše zhroutilo. Připadá mi to jako věčnost...
ZobrazitRadek pozoroval zasněženou krajinu, která ubíhala za omrzajícím oknem jedoucího vlaku.
Všechna ostatní okna byla zabedněna, protože špatně chránila před krutou sibiřskou zimou a tepluška bez oken na ně nezbyla.
Odvrátil zrak a rozhlédl se po kamarádech, většina jich podřimovala, al...
ZobrazitSrdce mi bušilo, jako by se mělo každým okamžikem rozskočit. Potil jsem se jako prase. Najednou to mělo přijít. Každou vteřinu to přijde. Zase zpátky. Všechno na novo. Ozvala se píšťalka. Zabila mi tolik kamarádů. Opustili jsme zákop a najednou jsme běželi územím nikoho...
Zobrazit13.2. 1968
Už druhý den se vláčíme touhle zatracenou džunglí. Nikdo netušil, že by si Vietnamci dovolili zaútočit během příměří, ale stalo se. Slyšel jsem, že jich z nor vylezlo přes sto tisíc! Nevím, kde se jich na severu tolik vzalo. Před chvíli jsem se bavil s naším kulometčímek O´Harim...