Domčo, musíme žít dál, ať je pravda jaká chce.
Neovlivníš důkaz, že už nás nechce
a že před věky řekla dál už NE,
životu směr zas ukažme.
Přestože nás miluje
dva do srdce nenacpe.
Ani kdyby chtěla,
jsem zraněné a neodpovídám,
na žádosti lásky, kterou jsem tak rádo mělo.
Svěřil jsi mě do jejich dlaní, kde pro nás místa nebylo.
Ale to nevadí, najdeme si někoho jiného.
Někoho kdo nám neublíží
a za jiným nepohlédne.
Těžké, když ji stále milujeme.
Na světě bohužel kráčí jen jedna,
bojovat o ni je jak hledat jehlu v kupce sena.
Víš, že nevím jak ji nemilovat.
Šance žádná, srdce bolí
tohle je fakt na zbláznění.
Do očí jí nepohlédnem
v nich spousta lásky, kterou neunesem.
Ach, ty chvíle, které bolí
zas náhoda nás možná spojí.
Srdce zlomené by zpátky lásku chtělo
hlavo moudrá, vymluv mi to.
Třeba se s tím vyrovnám
a když ne tak navždy sám.