Proč jít dál do stínu,
když nás tam nic nečeká,
jen neomezeně splínu,
jen světlo nás trochu leká,
Prosím jen o pero a papír,
o nápad a klid,
nechci už do svého srdce rapír,
a klid mi dávno vzal lid,
To prokletí vlčí
co po svém si chce žít,
proto mé srdce už mlčí,
a pod zemí mám být.
Nikdo pro mě nechtěl žít,
proto musím pod zemí hnít,
a dál jen snít,
a smutně vít.