Pohledy tisíců očí z nebes, šustění nočních motýlů křídel, zpěv posledních ptáků vítr přines, to vše ukryl do horkých vřídel. A jejich hladina klidu odráží pána nebes stříbrnou nit zde není po lidech ani vidu jen jejich duše lásky zde smějí být. To místo stvořeno onou láskou, tam v jednu duše s duší splyne, kde vše je nejpřirozenější krásou, neboť jen z toho láska plyne. Za preleťovou mlhou skryto jest, provede tě jen píseň duhého není skrz však mnoho cest jen skrz vodopádu duhového stačí ho v srdci svém objevit každý z nás v sobě ho má jen k druhému trochu lásky pojevit tak cesta začíná...
