O penězích a lidech
Sešli jsme se na začátku jara, když opadl sníh a nasolené chodníky přestaly klouzat. Venku byla pořád zima, jen jsme jí neviděli. Ten rok přicházelo jaro strašlivě pomalu...
ZobrazitObjím svoju dušu.
Až sa nebo k zemi skloní,
pobozká ho nežnou slzou.
V tej chvíli ľudskú lásku stvorí,
a zaženie smútok aj s tmou.
Z jasného neba vzlietnu anjeli,
a trápenie stratí svoju moc.
Zahalia nás svojimi krídlami,
a vždy nám prídu na pomoc.
Ich múdrosť je odblesk svetla ve...
ZobrazitJá sám, já hrdina
Temnotu v patách mám,
před sebou vidím odraz stínu.
Sám sebe se pořád ptám,
jsem snad vojáček jen z cínu?
Zlo se pořád po mně drápe,
o život chce mě připravit,
málokdo to dobře chápe.
Nedá se to napravit.
Sám nebezpečím musím čelit,
Do konce mých mladých dní.
Mnohokrát...
Zobrazit
Jak to vlastně začalo …
Já osobně rozlišuju dvě skupiny lidí. Do té jedné zřejmě budeš patřit ty, protože ses rozhodl tohle číst, aby sis řekl: „Další nudná holka o tom, co se zamiluje a skončí to šťastně až do smrti.“ Keci.
Pokud i ty tomu věříš, tak to rovnou můžeš zabalit, protože nic takovéh...
ZobrazitPaměti 2. část
Ondřejovice od začátku
Ještě jedna epizoda se promítla před mýma očima, která
předcházela Ondřejovicím. Po všechna školní létě jsem se každým rokem účastnila
různých brigád, které jsem nadevše milovala pro nezaměnitelnou atmosféru
kamarádství, legraci a možnosti ...
Vojna Bohov – 5. kapitola
5. kapitola
12. 3. 2011 – hotel Borgognoni
Zabijem ho! Ako sa opovažuje! Prisám, že keď sa vrátim nazad, urvem Mathiasovi hlavu a jeho zadok vykopem až na mesiac...
ZobrazitPříběh o lesní víle Jaloneis,o krásné Belindě a jiných krásných bytostech
Úryvek:Se Sárou jsme se právě procházeli lesem.Na nedaleké louce jsme při krásném slunečním svitu zbírali luční kvítí.Ptáci kolem nás krásně zpívali a my jsme je s radostí sledovali.Obě dvě jsme vzhlédli k nebesům a zase jsem uviděla hejno krásných motýlů.Belo vypadají tak zvláštně...
ZobrazitKdyž zpívá Bouře
když zpívá bouře
Proč lidi se schovávaj
když prší?
s deštníky si pohrávaj
a ruší
déšť, aby plakal.
A předával svůj smutek ostatním.
Nás nevědomé lákal
a uhýbal propastím.
Proč lidi se bojí
když sténá bouře?
Své rány si hojí
a zalitá kouřem
nám zpívá a
p...
ZobrazitRomantika v Severusově náruči – 2.kapitola
Liss pomalu otevřela oči. Chvíli přemýšlela, jestli je ráno. Ale podle množství světla v ložnici usoudila, že nejspíš ne.
Po pěti hodinách vydatného spánku se postavila a podívala na sebe do zrcadla...
Labuť
Vstupuji do kostela. Při pohledu na monumentálnost této stavby se mě okamžitě zmocní pocit malosti. Svírá se mi srdce v hrudi. Cítím, jak se mi pod nohami vlní zem. Udělám několik kroků kupředu. Celý ten obraz je nehybný, ale přesto mám pocit, že mě celý ten prostor svírá. Vše má šedozelený nádech...
Zobrazit