Určitě neexistuje mnoho lidí, kteří se nikdy nerozčílili.
Někdy vztek ubližuje, jindy ulevuje přepracovaným nervům. Symbolem vzteku by měla být rozbitá váza, protože jakmile onen rozčílený uslyší známé tříštění skla, vztek většinou přejde.
Ale když se rozčilujeme dlouhodobě – ať už právem nebo ne, může to na naší duši i na těle pochopitelně nechat následky.

Začíná to celkem nevinně, třeba ranní kávou na vašem bílém tričku, nebo můžeme zjistit, že někdo nechal přes noc otevřenou ledničku. Cesta do práce je peklo zpravidla, škoda zmiňovat. Ale stejně.
Může se přece porouchat auto, ujede vám autobus, spadnete do kanálu nebo potkáte – nedej bože – svou matku, která vás donutí ji pozvat na kávu a vy tak strávíte pár těžkých chvil vymlouváním se na to, jak to vypadáte, proč tak vypadáte, kdy to hodláte změnit a kdy máte v plánu si najít vhodného partnera pro život, aby vás mohla zasvětit do tajů příprav a péči o domácnost – a pokud si nepospíšíte s odchodem, nejspíše dojde řeč i na dítě.