Nechcem už žít ve světě plném
V černém hávu kráčí k nám,
na rukou drápy krví zalité,
to ztělesnění všech hrůz co znám,
v očích trýzeň a v dlaních zbraně prokleté.
Já bíle oděn v dlouhé ulici,
na rukou z hvězd zničených prach,
mé ztělesnění chrání před zlou štvanicí,
v očích krásu a v dlan...
ZobrazitKonečně! Školní rok skončil a začínaly prázdniny. Martin se už nemohl dočkat. Letos plánoval procestovat celou Českou republiku a navštívit všechna významná místa – hrady a zámky, velká města, jeskyně v Moravském krasu… V polovině července se dostal i do Kutné Hory...
ZobrazitNa čajové plantáže padla noc. Měsíc byl v novu a mrzlo, ačkoli zem nepokrýval sníh. Většina lidí spala, ukrytá do pavučin snů a teplých dek. Bylo ale i místo, kde se skupinka tří žen, právě chystala začít každoroční rituál.
Jedna z nich byla velice mladá, téměř ještě dítě...
Nad lesní mýtinou
samota noblesní
Sám Ota nadlesní
s čutorou kapesní
Vzdychne si
Mít jinou , přeje si
Kape z ní…Žitná
Žít na úrovní
Ne, jako náhradní podkoní
na hradní maštali
co z podkoní
nadávky na dávky
přes zuby cedí
Chtěl by
Co z ženou Boženou
odněkud seženou
út...
Zmrzly mi prsty. Zchladl mi dech.
Oči zapadly v mlze.
Však sladký závan přežil,
zůstal v našich rtech.
Beran, v klíně beranici,
chlemtá s bačou slivovici.
Místo aby plodil ovce,
opíjí tu bezdomovce.